Historie linorytu: od lněného oleje k Picassovi
Linoryt patří k nejoblíbenějším grafickým technikám. Učí se ve školách, tvoří v něm začínající i světoznámí umělci a jeho kořeny sahají do poloviny 19. století, kdy v Anglii vznikla podlahová krytina z lněného oleje. Jak se z linolea stala umělecká technika?
Na začátku byl lněný olej
Linoleum vynalezl anglický výrobce Frederick Walton. V roce 1857 objevil, jak lněný olej ztuhnout oxidací, v roce 1860 si postup nechal patentovat a v roce 1863 patentoval i novou podlahovou krytinu, kterou pojmenoval linoleum. Název vznikl z latinských slov linum (len) a oleum (olej). Recept se v podstatě nezměnil dodnes: lněný olej, pryskyřice, dřevitá moučka, vápenec a jutová podložka.
Od podlahy k umění
Teprve na začátku 20. století objevili umělci, že se do měkkého linolea dá rýt podobně jako do dřeva, jen snadněji. Linoleum nemá vlákna, takže rydlo vede stejně v každém směru, a deska nepraská. Technika rychle zaujala expresionisty, mezi nimi i Karla Schmidta-Rottluffa, člena drážďanské skupiny Die Brücke, kteří oceňovali výrazné černobílé plochy.
Zároveň se linoryt začal prosazovat ve výtvarné výchově. Ve Vídni s ním pracoval pedagog Franz Čížek ve svých kurzech pro děti a ukázal, že linoryt zvládnou i malí tvůrci. Tato tradice trvá dodnes: linoryt je ve školách často prvním setkáním s grafikou.
Linoryt dobývá svět
- Česká stopa v Americe: Vojtěch Preissig, český grafik a typograf, představil linoleum jako výtvarný materiál v New Yorku už v roce 1911.
- Barevný linoryt v Londýně: ve 20. a 30. letech tvořili umělci kolem londýnské Grosvenor School of Modern Art dynamické barevné linoryty, kde každá barva měla vlastní desku.
- Matisse a Picasso: linoryt rozsáhle používali oba velikáni moderního umění. Picasso začal s linorytem v roce 1955 a od roku 1958 rozvíjel se svým tiskařem Hidalgem Arnérou redukční techniku.
Co je redukční linoryt
Při redukční technice se celý barevný tisk vytvoří z jediné desky. Nejprve se vytiskne první barva v celém nákladu, potom se deska vyčistí a vyryjí se z ní místa, která mají tuto barvu zůstat. Následuje další barva a tak dále. Deska se postupně „ztrácí“, a proto ji nelze vytisknout znovu. Každá série je tak opravdu jedinečná.
Zajímavosti, které jste možná nevěděli
- Linoleum se vyrábí přes 150 let téměř ze stejných surovin a stále jde o přírodní, biologicky odbouratelný materiál.
- Teplota rozhoduje: pod 18 °C linoleum tvrdne. Při pokojové teplotě kolem 20 °C nebo po krátkém ohřátí se ryje mnohem snadněji.
- Obraz je zrcadlově: co vyryjete vlevo, bude na otisku vpravo. Nápisy je proto nutné rýt pozpátku.
- Tisk bez lisu: menší linoryt vytisknete i doma, papír stačí přitlačit lžící nebo barenem.
- Česká klasika: v naší nabídce najdete předtištěné motivy podle kreseb Josefa Čapka a Karla Svolinského, na kterých si historii grafiky vyzkoušíte sami.
Vyzkoušejte si linoryt sami
Pro první linoryt stačí linoleum, rydla, barva, váleček a papír. Začít můžete s kompletní sadou Linoryt set A6, vybrat si předtištěný motiv nebo linoleum pro vlastní návrh. Rydla, válečky a barvy najdete v kategorii Nástroje a postup krok za krokem v návodu na linoryt.